Arnoštov - historie


Osada Arnoštov

Zajímavá data z historie Arnoštova:

  • 18. století – založení osady
  • 1889 – uložena pískovcová socha anděla před domem č. p. 9
  • 1899 – založení hasičského sboru
  • 1912-1913 – postavení hospody + obchod se smíšeným zbožím (nynější penzion)
  • 1916-1919 – vysazení líp podél silnice přes vesnici
  • 1931 – deset chalup si zřídilo vodovod od pramene Žernoutky
  • 1944 – německými vojáky provedena přepadová prohlídka vsi
  • 50. léta – do vsi byla zavedena elektřina
  • 1957 – dokončen obecní vodovod
  • 2008 – založeno občanské sdružení přátel Peckovska na ochranu krajinného rázu, převážně Arnoštova a okolí
  • 2008 – vysázena ovocná alej starých krajových odrůd podél původní cesty mezi Arnoštovem a silnicí vedoucí k Pecce

Malá osada Arnoštov leží na konci svahu jižního úbočí Krkonošské vyhlídky (532 m.n.m.). Stavení v osadě jsou posazena vedle sebe ve dvou souběžných řadách, každá po jedné straně silnice. Pod osadou se nachází rokle, kterou protéká potok Žernoutka.

Arnoštov vznikl v 18. století. Připomínán je již v soupisu desátku z r. 1765. Osada byla založena majitelem bělohradského panství Janem Arnoštem Schaffgottschem, svobodným pánem z Kynastu a Greifenstenu (zemřel r. 1747) a byla k jeho poctě pojmenována Ernsdorf. Lidé si toto jméno pozměnili na Arnstorf. Tento název se používal ještě dlouho v první polovině minulého století. První obyvatelstvo bylo německé, protože založení osady bylo částí kolonizačního plánu prováděného na Bělohradsku ve druhé polovině 18. století. Ale v průběhu let docházelo k počešťování vesnice a to z důvodu uzavírání manželství svazků z okolních českých vesnic. V roce 1910 bylo v Arnoštově 114 lidí v 25 domech. V roce 1921 jich bylo o 9 více, ale již všichni české národnosti. V současnosti je v Arnoštově celkem 25 čísel popisných. Z toho 3 budovy jsou trvale obydleny, jelikož mladí lidé zde většinou nezůstali a hledali si zaměstnání mimo ves. Zbylé chalupy se zvolna, buď dědictvím, ale spíše prodejem, změnili na rekreačně používané usedlosti. Díky „chalupářům“ si ale ves uchovala svou původní podobu a ve většině případů se podařilo zachovat chalupy v původním stavu.

Obyvatelé Arnoštova byli převážně drobní zemědělci. Pěstovali zejména žito, oves a brambory. Výměra políček v kopcovité krajině k obživě povětšinou nestačila, a tak v chalupách, když nebyla práce na poli, klapaly ruční stavy a vrčely kolovrátky.

Městys PECKA - povídání o historii Arnoštova si můžete přečíst i zde

Z historie okolí:

Četné archeologické nálezy svědčí o tom, že krajina byla řídce osídlena již v dávných dobách. Na nedalekém návrší u obce Kal zvaném Valy jsou ještě dnes patrné zbytky náspů rozsáhlého slovanského hradiště. Blízko odtud v katastru obce Vřesník byly archeology odkryty pozůstatky zemědělského osídlení nejstarších Slovanů, ukazující na 7. až 8. století. Podnět k systematickému osidlování okolí dal nejspíše nález zlata a stříbra, které se dolovalo nebo i rýžovalo při horním toku říčky Zlatnice, již od 12. století prakticky po celý středověk. S rozvojem těžby drahých kovů souvisí patrně i počátky hradu Pecka. Majitelem hradu byl do své popravy roku 1621 Kryštov Harant z Polžic a Bezdružic. Po jeho smrti získal hrad Albrecht z Valdštejna, nejznámější osoba své doby.

Rodáci novopacka a peckovska:

Otakar Hrubý - letec RAF ... dokument si můžete prohlídnou zde